Cykliste

Potkal jsem se s Alenou a cyklisty. Hlavni cesta do Tsariatu ma dve vetve. Samozrejme jeli po te druhe, takze jsem je minul. V Tsariatu se mi Alena dovolala a domluvili jsme se, kde jsou. Pocital jsem v Tsariatu km a vyslo mi, ze do Uliastajebych z Otgonu, odkud jsem rano vyrazel, to mel 390km. To je riziko, dojezd mam asi 400-420km. Nikde nevidim benzinku. Ptam se motorkare, odmitave vrti hlavou. Ptam se na navsi, neurcite nekam mavnou rukou. To je spatne. V podobnych situacich jsem uz ale pred lety v Mng byl a tak jedu do obytne casti, kde jsou ohrady s drevenymi domky a hledam, kdo ma na dvorku postavene Gaziky. Ten ma vetsinou barely s benzinem. Nasel jsem, tak se ptam po benzinu. Kluk umi malinko anglicky, ochotne skace na motorku a jedeme na hriste. Tady je dalsi kluk a strili z luku. Naklada ho na motorku a jedeme k bilemu domecku za vesnici. Kolem jsou cervene sudy s piskem jako u bezinky, ale zadny stojan. Kluk odemyka a malinkym zamrizovanym okenkem podava druhemu klukovi hadici s pistoli. Stojan je uvnitr. A uz tankuji. Do pisku mi pise, ze to je 92oct. Zpatky jedu druhou vetvi a nejdrive narazim na svycarsky Sprinter 4x4, rodinka na vylete. Pokecame a valim dale. Konecne dojizdim cyklisty. Seznamujeme se, taborim s nimi, vari vytecny burt gulas. Pokecame, ale oni ujeli 70km a ja 320km a tak brzy padame do stanu.