Pres sopecne hory

Tento kus mi byl odmenou za neprekonany brod. Vratil jsem se do Baruunbayan. Obchod uz otevrel, ale nemaji balenou vodu. To jsem si vsimnul uz v nekolika poslednich vesnicich. Zrejme ji nikdo nekupuje.

Podle el vedeni mirim na severovychod, musim nejak projet pohori na obzoru. El.vedeni nakonec vede primo, cesta to klickuje. Zavedla me z plane do uzkaho kanonu s vyschlym recistem. Sterka a pisek a vyjete koleje. Tak za tri a nebat se pridat, motorka vyplave z pisku a hura. Ale je to makacka udrzet ji v zatackach. Prekrasnymi skalami vyjizdim na nahorni planinu. Porostla kvetinami, modro zelena, pasou se tu kozy a na hrebeni je ger. Sjezd z hor je taky souteskou se sterkem a kameny. Pak me to vyplyvne vedle ovoo na hranu hor a mam uzasny vyhled do zelene krajiny plne geru. A jezer. Snad me zase nezastavi voda.
U ova prijizdi mongol zve me do nedalekeho geru, pak se se mnou aspon foti a pise mi nekolik tel cisel,.kam mam fotku poslat. Prejezd hor byl fakt nadherny, vzdaneho brodu uz nelituji.
V Bayategiin maji obrovskou koupelnu a vsechny domy rozvod topeni. Aby ne, kdyz maji vlastni povrchovy cernouhelny dul. Asi misto mestskeho parku. Uhli tezi obycejnymi bagry.  O nemaji je benzin jiny nez 80oct. A co maji je balena voda. Kupuji oboje. Vyptavam se u pumpy nekolika mng slovy, kde je most. Az v Norovlinu. Ale mam pry jet na Bogt primo a brod prece na tehle motorce projedu. Tudle nudle!
Na Norovlin jedu podle dratu. Vyjete koleje konci, tak jedu po uzke pesince od zvirat a motorek. Vyjedu do kopcu mezi skaly, rozkvetle louky, skalni utvary. Pesinka konci u geru, dal podel dratu nepokracuje. Co je mi platna GPS, co jsou mi platne digitalni mapy. Nefunguje GPS - GlobalPositionSystem, pouzijeme GPS - GerPositionSystem. Proste jsem v se v geru zeptal na cestu do Norovlinu. Starsi pan hned chape, podel vedeni ukazuje, ze ne a ze mam jet smerem na vychod. A nabizi, ze me vyvede na motorce. Zdvorile odmitam. Promotam se skalnim bludistem z kamenu na louce, chytam vyjete koleje a malym kanonem projizdim na druhou stranu kopcu. Nastesti je tu dalsi ger. Pani venku telefonuje, na telefonu ma pripajenou tycku jako antenu. Hned chape a ukazuje na jedny z koleji. Vezu se dale kopeckama, Norovlin je jeste 20km podle GPS. Kolik je to podle GerPS netusim, to se ukaze. Je krasne slunicko, kyticky voni. Z vyhlidky u ovoo se mi vubec nechce. Dal je to je to jednoduche, staci se drzet koleji. Kolem krasne skaly sopecneho puvodu. V jednom udolicku je koryto, kterym tece voda. Plno bahna, ale vedou pres cerstve koleje od motorky. Tak to pro hazim, pohoda. Boty asi jen tak neususim. Konecne posledni hreben, ovoo, vyhlidka na Norovlin. Stoji tu mongol s motorkou, tak jedeme do Norovlinu spolu. Prudky sjezd brzdim jednickou, pak pro zmenu sterkove reciste. Mongol je pomaly predjizdim ho.
V Norovlinu rozhodnuti, jak dal. Stopy RoyChapmana asi vzdam, rek do Gobi tece od severu spousta. Zatim pojedu po hlavni silnici na Bayanknogor, musim jeste na most pres TuyGoll. A rozmyslim se, zda to ohnu na jih do BayanGobi nebo budu pokracovat po hlavni na Altaj.
Nejradeji bych do hor na ryby, ale kdyz vidim, co hor tece....