Příspěvky

Vecer cestovatelu

Mam jeden postreh z RiverPoint. Vecer se tam castovatele, motorkari a off-roudaci, sesedli v hospode. Drive by to bylo, ze si budou povidat, vypravet zazitky, sedet nad mapou, planovat. Anglicky umeli naprosto vsichni, mohli by si cely vecer povidat. Jenze vsichni meli telefon nebo pocitac a sdileli sve zazitky na socialnich sitich. A chteli po me Facebook adresu a nechapali, ze ja Facebook a socialni site proste ze zasady nepouzivam. Skoda, mohly to byt hezke vecery a clovek by se dozvedel ledacos zajimaveho.

Povolenka na ryby

Obrázek

River point

Mam jurtu sam pro sebe, venku je 7C, leje jak z konve a asi dlouho neprestane. Nacvik na podzim. V jurte mi zatopili, uvnitr je vedro k padnuti, ale alespon si vsechno susim, abych zitra zabalil na cestu. Jestli jsem dobre pochopil historii. Rene, rakusak, zije v UB pres 20let. Nejdrive vybudoval v centru mesta kemp Oasis. Ten je fakt znamy mezi motorkari, zejmena vonavkari, co prijedou po hlavnich silnicich z Evropy a maji pocit, ze jsou najednou v civilizaci. Ale abych nekrivdil, Oasis byl podle vsech info dobry kemp. Ciste spani, slusne jidlo, pracka. To se od hranice EU jen tak nepotka. Rene ho vlastnil a mel smlouvu na pronajem pozemku. Jenze prisel developer, ze na pozemku postavi bussiness centrum. Kamarad Reneho sehnal, ze kdyz zaplati 5000eur uplatek, tak urady stavbu odlozi. Rene odmitl penize dat, to bylo moc a mel smlouvu jeste na nekolik let. Kamarad ho podrazil, Reneho vystval a kemp Oasis si ted provozuje sam. Rene si pred 10lety koupil pozemek v Gachurtu a udekal si n

Vodka je prokleti Mongolska

V kempu je mlady nemec, pujcil si v UB cinskou motorku a vyrazil do okoli. U nejake jurty ho zena pozvala na caj. Dorazil ale jeji ozraly manzel a zautocil na nej sekerou. Asi to nebylo nic hezkeho, kluk se z toho vzpamatovava a chce hned letet domu. I ja jsem potkal nekolikrat ozralce, ale jsem hodne ve strehu, jak vidim opileho, mizim daleko pryc. Dnes, kdyz jsem dojizdel k asfaltu, tak tam pred vesnici sedel hloucek lidi kolem auta. Jak me videli, vyskocili a potaceli se me zastavit. Ozralci. Sjel jsem do louky a vyhnul se jim. V predchozi vesnici jsem mel dojem, ze protijedouci auto se mi moc nevyhyba, sjel jsem bokem, asi take ozrala. Vodka je levna a dostupna. Majitele paliren jsou ve vysoke politice, jsou extremne bohati a tak zdrazeni vodky nebo omezeni nikdy nebude. Soucasny prezident je pry byvaly mafian a zeme je prolezla korupci. Ale to od nekud zname ne?!

Nejhezci a nejhorsi mista

Ohlednuti zpet na ta opravdu nejheci a nejhorsi mista. Nejhorsi: - UB, nejosklivejsi mesto, co jsem kdy videl - trasa mezi Bomborog a Buucagan na rozhranni Gobi a stepi, sopecna krajina, silnice ve stavbe - nudna byla trasa z Charchorinu kolem jezera Ogij nuur pres Dasincilen do Bajanchanhaj, kde se napojila na hlavni silnici - asi i hlavni silnice od Arvajcheru do UB, ale tudy jsem nastesti nejel Zajimave a hezke: - cela Cesta chramu stepi z Delgercogt - Erdenedalaj - Cajchan Ovoo - Bajangool - Gucin-Us - Baruunbajan-Ulaan - zkratka sopecnymi horami z Bajanmeeg do Narijnteel po neznacenych cestach - Bajan-Ovoo - Galuut, jezerni oblast, do Galuut jsem pres brod nedojel - cesta kolem.sopek Chueemaral - Bajanbulag, ale musi se jet ne jak je znacena hlavni, ale vice vychodne podle el.vedeni - cesta horami Jargalant - Otgon - Caraanchajran, jezero, sedla, svisti - odbocka Caraanchajran - proti proudu Siree gol, krasne, zelene udolicko - Uliastaj - hora Otgoon, ale strasne rozb

Posledni etapa

Slunce prosvetlovalo mlhu a z mlhy vykukovaly zalesnene kopecky v okoli. Rano bylo nadherne, vyrazim jsem v 7:30 a vezl se prekrasnou zelenou prirodou. U mostu jsem se jeste zastavil ve srubu, kde by cesky mluvici clovek. Slysel me, jak jedu kolem a z dalky na me maval. Oba s manzelkou mluvili rusky, tak to bylo prijemne zastaveni. Po dalsi ceste jsem nekolikrat stavel na foceni a dojel jsem k prvni brodu pres Bayan gol. Byl v pohode, ale vody bylo vice. Projel jsem okolo ovoo RasaanChad a zastavil u rozcesti s ceduli. Smerovka Omondelger opravdu mirila rovne, smerem odkud jsem prijel od klastera. Jenze tam byl ten osklivy brod s bahnem a mekkym piskem. Treba se da objet nekudy severozapadneji. Kus jedu a potkavam starika na koni, jak pase ovce. Ptam se na cestu na Omondelger. Mava rukou pres plan smerem k osklivemu brodu (je asi 10km daleko). Kdyz ale durazne rikam, ze hledam most, tak mava rukou bokem, tam je most. Pomoci GPS (Ger Position System) most nalezam. Je schovany v koryte

Posledni vecer na srubu

Rano vsude lezela husta mlha, slunicko ji rozpustilo az po 11hod a pak bylo krasne. Vyrazil jsem hned rano do mlhy na soutok Ononu a Barchin gol. Jenze k nemu jsem nejak nenasel prujezdne vyjete koleje. Tak jsem se prehoupl pres hreben do Batchiretu a jel na soutok Ononu a El gol. Vyjete koleje tam vedly od puvodniho pontonoveho mostu pod Batchiretem. Bahno, bordel, ale dohrabal jsem se az k Ononu. Sirka tak 200m, obrovsky prutok, 100-200kubiku? Bud vysoky breh nebo voda rozlita do sirky mezi vrbicky. Bez brodicih kalhot neni sance. A spadnout bych tam nechtel, to by byla dlouha plavba. K soutoku s El gol jsem se nedostal, zatopene vrbicky. Cestou zpet jsem koukal z ponton mostu do uplavu pod piliri. Uplavy byly velke, krasne pruzracne s piskovym dnem, ale ani ploutev. V Batchiretu beru plne nadrze benzinu a jedu na srub. Domaci sekaji travu vedle srubu, pak se loucime. Razne odmitaji zbytek vodky, co tu zustal po rybarich. Kdyz ani ja nechci, tak ho pan vyleva. Asi moc dobre vedi, co