Pres hory

Dalsi cast cesty si zaslouzi vlastni clanek.  Nejhezci, co jsem.zatim projizdel. Z Bat-Olzij jsem to vzal na Ujanga. Cesta vedla nejdrive zelenym udolim s rickou a spoustou koni a geru. Ricku jsem snadno prebrodil a cesta zmizela v modrinovem lese. Byla kamenita, rozbita, misty po ni tekl potok. Jel jsem pomalu, jednicka, dvojka, skakal po kamenech, brodil louze. Lesem a pres louky jsem postupne vyjel na sedlo s ovoo 2255mnm. Nade mnou byly vrcholky hor 3165mnm. Vrcholky byly kamenite, nezalesne, jinak vsude kolem hluboke modrinove lesy. Nad sedlem krouzili dravci. Kolem behali svisti a sysli. Pripominalo mi to poloniny na Zakarpande. Po stale hrozne kamenite ceste sjizdim do udoli. Tady uz nejsou lesy a jsou tu gery, jaci, kozy. Uz zdalky vidim misto, kde cesta prekracuje potok z boku. Louka je cela podmacena a vsude stoji  voda. Ale cesta je celkem sucha. Z dalky je videt z mostek. Z blizka je mostek prolomeny. Ale da se s trochou sikovnosti prejet. Jedu dale do udoli a z boku od vysokych hor priteka dalsi potok. Mostek je v poradku, ale dostat se k nemu je pres asi 300m louzi a bahna nemozne. Dvacet minut jsem to prochazel a zkoumal. Jako drive s kajakem jsem si nasel cestu divokou pereji, tak ted si hledam cestu pro motorku. Nasel jsem, prosel, zapamatoval orientacni body. Jen jedno misto je pres mekke bahno, pred nim kameni, za nim trava. Jedu, klickuju presne nalezenou stopu, do bahna si poradne pridam a na trave vybiram smyk. Pak uz jen  jednoduchy prejezd mostku a je to.
Z boku od geru v udoli prijizdi motorka. Nechavam ji jet pres sebou a nekolik dalsich jednoduchych brodu si nechavam najet. Pak fotim a malem mi ujizdeji. To by byla chyba, pred nami je ricka. Je rozlita ve sterku, ale presto bylo jedno misto hluboke, ze mi caklo vrchem do bot. Jedu presne podle motorky prede mnou a vse prekonavam. Oni odbocuji do udoli doleva a ja se sapu ostrym  vyjezdem za jedna do dalsiho sedla. Potkavam pasaky na konich, potvrzuji mi cestu. Na sedlo k ovoo zase skacu na jednicku po kamenech. Tak jak predchozi usek asi 50km byl uzasny a nadherny, tak za sedlem je sok. Cesta tady uz klesa do Uyanga a v udoli je povrchovy dul, asi na zlato. Cele udoli v delce asi 5km je rozoorane a prekopane. Velke bagry, velke nakladaky.
Pred Uyanga prejizdim reku Ongi gol. Chvili jsem si pohraval a myslenkou, ze bych vyjel do vysokych hor na misto zvane Osm jezer. Pry uzasne a nadherne misto. Ale Alena me varovala, ze cesta je hodne narocna a porad se brodi. Koukam z dreveneho mostu na ricku a napad me rychle prechazi. Je rozvodnena.
Z Uyanga jsem chtel jet na Zuunbajan-Ulaan podel reky Ongi gol. Po levem brehu ne, tam pritakaji ty ricky, co jsem brodil v horach. Zkusim pravy breh. Koncim hned po 5km, zprava se vleva nevyznamna ricka, ovsem rozvodnena a cele udoli je podmacena louka. Kousek do louky najizdim po stope auta, nez narazim na rozvodnenou ricku a pak jsem rad, ze jsem z rozbahnene louky zase vyjel. Tudy ne. Navic pruzkumem map zjistuji, ze v zadne mape neni vyznacen most pred Zunbanjan-Ulaan pres Ongi gol. A to kombinuji mng atlas a opensource mapy, kde jsou mosty vyznaceny. Musim tedy na hlavni silnici, tentokrat na jeji jizni vetev k Arvajcheru. Cesta sleduje el draty a vede udolickem, kterym se pred.par dny prohnala poradna povoden. Vsechno je preorane. Cesta se nastesti vyhupuje na planinu nad udolim, ale i tak je casto prerusena prurvami, kudy se hnala voda. Neco objizdim, neco jde projet korytem. Vesnici Taragt jen projizdim. Na navsi nemaji sochu kone ale nejakeho chlapa. Tak to nic moc, kun je nejlepsi. Po planinach valim docela rychle az do Arvajcheru. Z Uyangy do Arvajcheru uz je polopoustni planina, ted po destich zelena. A jizne od Arvajcheru uz zacina Gobi. Tady najizdim na asfaltovou silnici a po ni prejizdim most pres Ongi gol. Pekne rozvodneny. To je ta reka, kterou jsem prejizdel po moste na zacatku vyletu. Byla to prvni rozvodnena reka na kterou jsem pri ceste dole Gobi narazil. Dezinfikovali me tam motorku.

30km za Arvajcherem sjizdim z asfaltu a podel el.vedeni jedu po vyjetych kolejich na Kujirt. Krasna krajina, zelene kopecky, stada jaku a koni. Vsude behaji sysli. Cesta hezky ubiha, koleje jsou hladke, obcas jedu vedle po trave. Pres dve mensi sedla a pak pres velikou planinu prijizdim po 55km do Kujirt. Stocil jsem se takhle na sever, jednak jsem utekl z pouste do zeleneho a hlavne jsem se v Kujirt chtel vykoupat. Mel tu byt horky pramen. Jenze ouha, zatimco v Jargalantu to byl krasny bazenek v krateru sopky, obklopeny modrinovym lesem, tak tady je to panelakove sanatorim. Takovy omyl, rychle pryc. Otravene vyjizdim asi 15km po kopeckach za mesto smerem na severovychod. Uz nejsou tak hezke, ale porad zelene. Nachazim si jurtu u ktere stoji maly dreveny domek. Ale je to tu divne, vsude bordel, sice dve male deti, ale chlapek vypada fak podivne. Mizim a prehupuji se do dalsiho udoli. Tady jsou v jurte dva starsi manzele. Chapou, ze chci vedle spat a vypadaji normalne. Vecer doji kravy, pode mnou v udolicku se pasou kone. Chlapik obdivuje motorku, umi par slov rusky. Ukazuje mi na protejsim kopci stado ovci, ze.jsou jeho a ze je bude muset prihnat. Po zapadu slunce bere motorku a ovce na ni ze vzdalenosti asi 2km prihani. Mongolove pasou  tak, ze stado koni, krav a ovci nechavaji pres den uplne volne, bez dozoru. Jurtu maji vzdy na kopecku s vyhlidkou a kazdy spravny mongol ma poradny triedr nebo aspon kukatko. Vecer obhlednou kopce nebo je objedou na motorce ci na koni, stado najdou a prizenou.
Najel jsem 254km, hodne tomu pridala zajizdka na Arvajcher. Z toho asi 50km byla ta nadhera v horach. Spim 1700mnm, je 15C, ale fouka, tak sedim v perovce. Pres den bylo v horach kolem 18C a dole na pousti 25C.
Vaham, kam zitra. Mam dva az tri dny UB, kam prijede cidlo. Zatim ho sleduji na trase Praha - Pariz - Peking-Korea. Casu dost, tak mozna zamirim na sever k vulkanu Togoo. Je to dalka a je to turisticka atrakce. Ale na fotkach se mi to libilo. Rano se stavim za kopcem v monastyru Shanka, slozim poklonu Budhovi a ono se ukaze.